Mohli byste, prosím, citovat část zákona o spotřební dani, která upravuje prodej tabákových výrobků? Děkuji P. K.
Sbírka zákonů č. 353 / 2003 výňatek zákona: ČÁST TŘETĺ OMEZENĺ PRODEJE LIHOVIN A TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ § 132
Vymezení pojmů
Pro účely této části se rozumí a) stánkem prostor ohraničený pevnou nebo přenosnou konstrukcí, zvláště která není spojena se zemí pevným základem, kde prodávající vystavuje, nabízí nebo prodává zboží,
b) stánkem s prodejem denního tisku stánek pevné konstrukce, který se nenachází na tržišti nebo v tržnici, a mimo širokého sortimentu denního a periodického tisku nabízí jako doplňkový sortiment i tabákové výrobky (§ 101),
c) stánkem s občerstvením stánek pevné konstrukce, který se nenachází na tržišti nebo v tržnici, a mimo sortimentu občerstvení nabízí jako doplňkový sortiment i tabákové výrobky a lihoviny,
d) tržištěm volně přístupný prostor, kde dochází k nabídce a prodeji zboží nebo poskytování služeb, přičemž tento prostor umožňuje sestavit určitý počet prodejních míst a může být nebo je vybaven stánky, pulty, stolky nebo obdobnými zařízeními, která jsou určena pro prodej zboží nebo poskytování služeb,
e) tržnicí vymezený uzavíratelný zastřešený nebo nezastřešený přístupný prostor, kde dochází k nabídce a prodeji zboží nebo poskytování služeb na místech pronajatých k tomuto účelu, přičemž tento prostor umožňuje sestavit určitý počet prodejních míst a může být nebo je vybaven stánky nebo jednoduchými objekty, popřípadě pulty, stolky nebo obdobnými zařízeními, která jsou určena pro prodej zboží nebo poskytování služeb,
f) lihovinami alkoholické nápoje obsahující nejméně 15 % objemových etanolu, kromě vína (§ 93) a piva (§ 81). § 133 Zákaz prodeje
(1) Na tržištích, v tržnicích a mimo provozovny určené k prodeji zboží a poskytování služeb kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu,36) je prodej tabákových výrobků a lihovin zakázán.
(2) Tabákové výrobky lze prodávat mimo provozovny uvedené v odstavci 1 ve stáncích s prodejem denního tisku. Prodej cigaret a tabáku je v tomto druhu stánků povolen pouze v jednotkových baleních určených k přímé spotřebě, na kterých je umístěna tabáková nálepka.
(3) Tabákové výrobky v jednotkovém balení a lihoviny lze prodávat mimo provozovny uvedené v odstavci 1 také ve stáncích s občerstvením. Ve stáncích s občerstvením je možno prodávat i rozlévané lihoviny. § 134
Kontrola
Ke kontrole dodržování zákazu podle § 133 odst. 1 jsou oprávněny na základě tohoto zákona orgány uvedené v § 115 odst. 1. Tyto orgány postupují při kontrole obdobně podle § 115. § 135
Přestupky a jiné správní delikty
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo poruší zákaz prodeje tabákových výrobků a lihovin podle § 133 odst. 1. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 150 000 Kč.
(3) Podmínky odpovědnosti za přestupky se posoudí a řízení o přestupcích se provede podle zvláštního právního předpisu.64)
(4) Právnické osobě, která poruší zákaz prodeje tabákových výrobků, lze uložit pokutu až do výše 150 000 Kč.
(5) V případě porušení zákazu podle § 133 odst. 1 uloží orgány uvedené v § 115 odst. 1 vedle pokuty sankci propadnutí tabákových výrobků a lihovin nebo rozhodnou, že se tyto výrobky zabírají, pokud náleží osobě, kterou nelze za správní delikt stíhat, nebo osobě, která není známa. Vlastníkem zabraných tabákových výrobků a lihovin se stává stát.
(6) Při stanovení, vybírání a vymáhání pokut a uplatnění sankce propadnutí tabákových výrobků a lihovin či rozhodnutí o jejich zabrání se postupuje podle § 130.
(7) Porušení zákazu podle § 133 odst. 1 se považuje za závažné porušení tohoto zákona ve smyslu zvláštního právního předpisu.25)
V naší redakční poště jsme narazili na jeden malý problém. Paní Helena nám napsala: ,,V čísle 5 jste na stránkách 16 a 17 otiskli zařízení (regály) trafik. Měla bych eminentní zájem. Můžete mi, prosím, zprostředkovat firmu nebo místo, kde bych si toto mohla objednat?“
Vážená paní Heleno,
vzory toho, jak prakticky a hezky vybavit prodejnu, jsme otiskli spíše pro inspiraci. Se skutečným objednáním zboží u konkrétní firmy bývá problém. Například vaše prodejna je v Desné, což je problém. Také ostatní trafiky a prodejny, které projevily o vybavení prodejny zájem, byly převážně z Čech. Proto je objednání regálů u ostravské firmy finančně nákladné (pokud započítáme také dopravu). Zeptali jsme se tedy manažera několika prodejen tisku, jak řeší problém vybavení prodejen. Odpověděl následující: ,,Výroba policových a nábytkových sestav na zakázku je velice finančně nákladná. Je proto pochopitelné, že si to většina prodejen nemůže dovolit. Také my, vždy když otevřeme novou prodejnu, řešíme různé varianty, jak ji vybavit. Spolupracujeme s mnoha dodavateli zboží, kteří nám ochotně vyjdou vstříc a poskytují nám rozmanité stojany a drátěné programy. Je samozřejmé, že za tuto službu něco požadují.
Ovšem tato cesta je pro nás schůdnější, nežli nákladné zařizování nábytkovými sestavami.“ Tolik názory profesionála, který obstarává chod několika prodejen. Jak si však poradí drobný podnikatel, který provozuje jednu trafiku a chtěl by ji mít jako ze škatulky? Podle našeho názoru je dobré domluvit se s místní truhlářskou firmou, která je schopna dle požadavku obchůdek vybavit. V kombinaci s drátěnými stojany od distributorů zboží se vám může podařit opravdu skvělý a praktický interiér. A pokud se vám zdají ceny truhlářských firem přemrštěné? Nezbývá, než si výbavu vyrobit sám! Opravdu nežertujeme a jako příklad přinášíme několik vlastnoručních výrobků kolegů trafikantů. Několik dobrých tipů Hlavním cílem prodejců tisku a tabáku by mělo být především to, aby se zákazník rád vracel. Tomu je třeba podřídit i zařízení a vybavení prodejny. Soubor doporučení, kterými bychom se měli řídit, se nazývá „kultura prodeje”. Patří sem nejen prostředí prodejny, ale i chování k zákazníkům. Kultura prodeje a image prodejního místa mohou i malému prodejci umožnit uspět v konkurenci velkých prodejních řetězců. Ne všichni obchodníci si mohou dovolit prodejní analýzu či počítačové zpracování interiéru. Mohou však zapůsobit originalitou zařízení a hlavně přístupem k zákazníkům.
Všechny obchody by však měly mít společné jedno. Čistotu. Opravdu kulturní prodej sotva proběhne tam, kde zákazník zakopává o krabice se zbožím a padají na něho časopisy z regálů. I v malé trafice se dá při posouzení prostorových možností vykouzlit dostatek místa pro pohyb nakupujících a nerušený výběr zboží. Hlavně dbejte na dostatek světla. Zákazník vybírá očima a pokud nic nevidí, ani nic nekoupí.
Stojany lze po dohodě získat nejen od tabákových firem, ale i od vydavatelů časopisů. Ti mají vždy zájem umístit svůj titul na vlastní stojan s logem. Tyto nabídky je třeba ale pečlivě zvážit. Nelze si prodejnu přeplácat stojany mnoha značek. Méně tady bývá více. Platí to i o nejrůznějších plakátech a dalších „zdobných” prvcích. Zdi přeplácané plakáty zákazníka matou. Je třeba zvážit stylovou linii prodejny. Chceme tradiční tabáčnickou prodejnu, nebo „hi-tech” design ve stylu prodejen tisku v hypermarketech? A pamatujte, květinou, třeba jen dekorativní, ještě nikdo nic nezkazil.
Pan Antonín Walletzký, člen týmu E-Trafikant, napsal následující příspěvek: Nevíme, jaké jsou zkušenosti s vedením účtu u jiných bankovních ústavů, ale my máme účet u Komerční banky a.s. Zřídili jsme si internetové bankovnictví, aby naše návštěvy v bance se omezily na minimum, jak je trendem v dnešní uspěchané době. Jak si však máme vysvětlit péči o klienta, když KB uplatňuje vnitřní směrnici, která zpoplatňuje výměnu nebo vklad na účet, pokud se jedná o mince v počtu více než 50 ks? Ještě donedávna se tato praxe vztahovala k počtu 200 ks mincí, takže jsme se asi tak 2x do měsíce stavili na pobočce. Nyní chodíme 2x týdně do banky s 50 kusy mincí, ponejvíce pětikorun + nějaké bankovky, protože nejvíce vám v trafice přibývají právě pětikoruny. Platit bance poplatky za to, že si ukládáme peníze na náš účet, nám připadá přímo nehorázné.
O odpověď jsme požádali Evu Tencerovou a Michala Bradu z oddělení péče o zákazníky KB. Sdělili nám následující: Poplatek za vklad hotovosti, který obsahuje více než 50 ks mincí, je 1 % min. 100,- Kč. Tento poplatek odráží obecně zvýšené náklady peněžních ústavů za manipulaci a správu hotovostních vkladů. Pro potřeby klientů, kteří provádějí na svých firemních účtech hotovostní vklady častěji ve větším množství a různých nominálních hodnotách, připravila Komerční banka možnost vkládat hotovost v uzavřených obalech prostřednictvím nočního trezoru. Tato služba je Vám k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a to po celý rok. Další výhodou je, že oproti klasické podobě složení hotovosti je služba cenově výhodnější a neustále rozšiřována a technicky modernizována. Klientům, kteří vkládají na své firemní účty touto formou nemalé finanční prostředky, může být nabídnuto další cenové zvýhodnění.
Jak správně postupovat u DPH při prodeji a distribuci tisku?
Značným problémem je při distribuci a prodeji tisku uplatňování DPH, zejména s ohledem na to, jak distribuce a prodej probíhají. Zda tedy dochází k nákupu a prodeji tisku jeho majitelem, tedy k prodeji zboží jako zboží vlastního a nebo zda se postupuje tak, že dochází k tzv. komisnímu prodeji. Při tomto způsobu prodeje prodejce není vlastníkem zboží a zboží patřící jiné osobě, ať už distributorovi nebo vydavateli, prodává za provizi (odměnu), tj. poskytuje vlastníkovi zboží službu (službu prodeje) a neprovádí prodej vlastního zboží. Protože na způsobu prodeje a zejména na tom, zda zboží je ve vlastnictví distributora nebo prodejce nebo naopak (ve vlastnictví jiné osoby, např. vydavatele) záleží i z hlediska toho, komu vzniká povinnost daň odvádět a také kdo je povinen vystavovat daňové doklady, připravili jsme rozhovor o otázkách týkajících se DPH. Rozhovor se uskutečnil s Ing. Ladislavem Pitnerem, pracovníkem odboru nepřímých daní Ministerstva financí, který se problematikou DPH zabývá již od doby přípravy na zavedení této daně v bývalém Československu v roce 1990. Nejprve nám vysvětlete, jak se na tisk a jeho prodej pohlíží z hlediska platných předpisů o DPH ?
Tisk je z hlediska DPH zbožím a při prodeji (dodání) zboží je důležité, aby došlo ke změně vlastnictví, tj. vlastníkem se stává kupující. Takový prodej zboží pak podléhá dani (DPH), a to ve výši odpovídající sazbě daně 5 % z ceny zboží, a to ceny bez daně. Jestliže tedy vlastník zboží toto zboží prodává, a to ať už je to zboží, které sám vyrobil nebo nakoupil či dovezl ze zahraničí a vlastníkem zboží se stane jiná osoba, ať už občan, škola, obchodní společnost, distributor či prodejce, jedná se pak o prodej, který podléhá dani, a to bez rozdílu, jestli je kupující podnikatel nebo nepodnikatel a ať je registrován jako plátce DPH u svého správce daně (finančního úřadu) nebo nikoliv. Pokud je distributor nebo prodejce plátcem DPH, pak mu také vzniká povinnost při prodeji jinému plátci daně vystavit daňový doklad. Jaký je význam daňového dokladu pro DPH, kdo ho vystavuje a zda ho může vystavit i jiná osoba ?
Hlavní význam má daňový doklad pro plátce daně, a to proto, že si kupující může uplatnit nárok na odpočet daně tak, že částku daně, která je uvedena na daňovém dokladu, uvede ve svém daňovém přiznání za příslušný měsíc nebo čtvrtletí (podle toho, zda je "měsíčním" plátcem nebo "čtvrtletním" plátcem daně) a tato daň mu snižuje výslednou částku daně, kterou je povinen pak po skončení měsíce nebo čtvrtletí odvést do státního rozpočtu. Daňový doklad vystavuje vždy ten plátce daně, který uskutečnil zdanitelné plnění, tedy v konkrétním případě u tisku ten, kdo zboží dodal (prodal). Za správnost údajů na daňovém dokladu podle zákona o DPH zodpovídá plátce, který uskutečnil dodání (prodej) zboží (např. tisku), tedy i za sazbu daně apod. V rozporu se zákonem o DPH v současné podobě není to, že na základě zmocnění vystaví daňový doklad místo plátce daně, který zboží prodal, jiná osoba, ale stále pak zůstává v platnosti to, že za správnost údajů na dokladu odpovídá plátce, který zboží prodal. Důležité je v těchto případech, aby byla uzavřena písemná smlouva o zmocnění pro vystavování daňových dokladů "v zastoupení" a především to, aby bylo zajištěno, že nebudou vydány duplicitní doklady a jak se řeší případné problémy, které mohou nastat. Jak se tedy správně postupuje v situaci, kdy tisk (zboží) je nakoupeno od vydavatele a distributor tisk prodává prodejcům a ti konečným zákazníkům ?
V případě, že jsou všichni plátci DPH se jedná o běžný mechanismus uplatnění daně. Vydavatel dodá požadovaný tisk, vystaví daňový doklad na distributora a na daňovém dokladu vyčíslí kromě ceny bez daně částku daně odpovídající platné sazbě daně (tisk=5 %). Distributor uplatní nárok na odpočet daně tím, že částku daně uvede do svého daňového přiznání za příslušný měsíc nebo čtvrtletí jako nárok na odpočet daně. Distributor pak prodá zboží prodejcům s tím, že jim opět vystaví daňové doklady a daň vypočte ze svých cen, tj. z cen včetně své přirážky a opět vyčíslí cenu bez daně a daň. Prodejce, plátce DPH, provede totéž co distributor, tj. uplatní nárok na odpočet daně a opět uplatní daň ze své ceny (vč. přirážky). Pokud prodejce prodává tisk plátcům daně, vystavuje jim daňové doklady, na kterých vyčíslí opět ceny bez daně a daň tak, jak bylo popsáno u vydavatele a distributora. Jestliže by do vztahů mezi zúčastněnými osobami (vydavatel, distributor, prodejce) vstoupila osoba, která není plátcem daně, pak samozřejmě pořizuje zboží za cenu vč. daně, daň nemůže uplatnit jako nárok na odpočet daně, ale již nezdaňuje cenu při prodeji, tj. přičte-li svoji přirážku k pořizovací ceně vč. daně, přirážka již není zdaněna. Pokud prodejce, plátce daně prodá zboží zákazníkovi, který není plátcem DPH, např. i občanovi, je jeho prodejní cena cenou vč. daně, ale zákazník pochopitelně nemá žádný vztah k DPH, tj. zejména si nemůže uplatnit nárok na odpočet daně a také neobdrží daňový doklad.
Plátce daně nemá povinnost vystavovat daňové doklady neplátcům daně. Pokud plátce DPH přesto vystaví daňový doklad i neplátci, nejedná se o chybu a zákon tento postup toleruje. Z hlediska vystavování daňových dokladů a povinnosti odvádět daně, je u tohoto způsobu prodeje tisku uplatňován základní postup, tj. doklady vystavuje a za jejich správnost odpovídá ten, kdo prodej uskutečnil. V podstatě lze říci, že za daň odpovídá a doklady vystavuje majitel zboží, který uskutečňuje prodej. Jak by se správně postupovalo v případě, kdyby k prodeji zboží docházelo tak, že by se jednalo o komisní prodej, tj. tehdy, kdyby např. distributor, popř. prodejce nebyl vlastníkem zboží, nedošlo by tedy k jeho nákupu a později k prodeji vlastního zboží, ale zboží by bylo stále ve vlastnictví vydavatele a teprve, až by došlo k jeho prodeji, by se zjistilo množství prodaného zboží a došlo by k vyúčtování i odměny za prodej pro distributora nebo prodejce (podle toho, kdo by tzv. komisní prodej zajišťoval) ? V takovém případě, kdy se jedná např. o uzavření komisionářské smlouvy nebo smlouvy o zprostředkování, popř. mandátní smlouvy, uskutečňuje distributor (popř. prodejce) z hlediska zákona o DPH nikoliv prodej zboží, ale poskytuje službu (distribuce resp. prodeje) a vlastní prodej (dodání) zboží prodejcům popř. přímo zákazníkům uskutečňuje vydavatel (vlastník zboží). V takovém, případě vystavuje daňové doklady každý plátce daně za to plnění, které uskutečňuje, a to distributor nebo prodejce na poskytnutou službu oceněnou odměnou (provizí) se sazbou daně většinou ve výši 22 % (záleží např. na typu uzavřené smlouvy).
Daňový doklad za prodej zboží pak vystavuje vydavatel. Při tomto způsobu prodeje pochopitelně nemůže distributor vystavovat daňový doklad na dodání zboží, protože zboží není v jeho vlastnictví a nemůže ani vystavovat daňový doklad souhrnně (např. bez ohledu na jednotlivé vydavatele) za všechno zboží pro jednotlivé odběratele (prodejce) za dodání zboží, protože prodej zboží vůbec neuskutečňuje. Zákon o DPH neumožňuje postupovat tak, že by komisionář nebo mandatář při prodeji zboží, které není v jeho vlastnictví, vystupoval jako osoba, která uskutečňuje prodej (dodání) zboží. Postupovalo by se z hlediska DPH jinak v případě, že by distributor uzavřel s vydavatelem kupní smlouvu, stal by se tak majitelem zboží a přitom by s prodejci distributor uzavřel smlouvu o prodeji tisku, přičemž by prodej konečným spotřebitelům prováděl prodejce za odměnu (prodejce by se nestával vlastníkem zboží)?
Pokud by se distributor na základě uzavřené kupní smlouvy stal vlastníkem zboží (tisku) a toto zboží předával prodejcům k prodeji na základě smluv uzavřených s jednotlivými prodejci, prodej (dodání) zboží by uskutečňoval distributor a ten by také musel vystavovat daňové doklady v případě, že by se dodání zboží uskutečnilo jiným plátcům daně. Vzhledem k tomu, že by při tomto způsobu prodeje nedocházelo k dodání zboží prodejcům, nemohl by distributor vystavovat daňové doklady prodejcům a tím pochopitelně nepřichází v úvahu uplatnění nároku na odpočet daně u prodejců, i když by byli plátci DPH. V případě poskytování služeb prodeje prodejci pro distributora, vzniká prodejcům, plátcům DPH povinnost uplatnit daň u odměny za prodej a daňové doklady s uvedením své odměny jako základu daně vystavují také prodejci.
Vážená redakce, článek Komisní prodej při dodávkách tisku a rizika z něj vyplývající mě zaujal z toho důvodu, jelikož takto je mi účtováno mým distributorem společností Mediaprint&Kapa Pressegrosso, spol. s r.o. Článek je psán velice odborně, proto bych vás chtěl požádat o jednoduché vysvětlení. Tak, aby toto bylo pochopitelné i laikům. Jakému postihu jsem vystaven ze strany finančního úřadu? Doporučujete, abych žádal po distributorovi jiný způsob účtování? Děkuji Z. P.
Vážený pane, v odpovědi na Váš dotaz uvádíme následující:
V případě, že jste na tento způsob zúčtování přistoupil vystavujete se bohužel následujícím rizikům vyplývajícím z daňových zákonů a i eventuálnímu doměrku daně:
- V případě, že jste plátcem DPH měl byste odvádět daň 22% ze svého rabatu
- Riziko spočívá v neuznání odpočtu daně z přidané hodnoty z dodávek od distributora
- Pokud účtujete v soustavě jednoduchého účetnictví dodané zboží není daňovým výdajem a příjmem není cena konečná , ale pouze příjem z rabatu
- Možné doměření daně z příjmu zejména za zboží na skladě k 31.12. a riziko pokuty za chybné účtování
- Pokud účtujete v soustavě podvojného účetnictví je výnos pouze ve výši rabatu
Riziko pokuty za chybné účtování
Rozhodně bychom Vám doporučili, abyste po Vašem distributorovi žádal pouze takový systém zúčtování, který je v souladu s českým právem, ten spočívá i v tom, že pokud Vám distributor zboží dodá a následně si toto zboží koupí konečný spotřebitel, měl by Vám distributor vystavit fakturu nejpozději do 15-ti dnů od dodání zboží a ne až po stažení do remitendy.